|
| |
|
|
Využití dramaterapie u jedince s mentálním postižením
Filipková, Žaneta ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá v první teoretické části mentální retardací, jejím vymezením, klasifikací a etiologií. Zdůrazňuje význam výchovy u dítěte s lehkým mentálním znevýhodněním v mladším školním věku, kterou lze uplatňovat ve formě terapeuticko- formativních intervencí. V druhé teoretické části se věnuje poznatkům z oboru dramaterapie spadající do terapeuticko-formativních přístupů, které jsou známy pod pojmem expresivní terapie. Poukazuje na možnosti aplikovatelnosti dramaterapeutických technik a cvičení v problematice týkající se dětí s lehkým mentálním znevýhodněním. Třetí část se zaměřuje na návrh dramaterapeutického programu pro děti s lehkou mentální retardací, jehož přínosem je rozvoj verbální a neverbální komunikace. Jedná se o prezentaci deseti lekcí dramaterapeutického programu zaměřeného na prevenci v oblasti komunikace.
|
|
|
Hodnocení efektu metody Nová mluva v léčbě koktavosti
Vlasáková, Jana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název práce: Hodnocení efektu metody Nová mluva v léčbě koktavosti Cíl: Koktavost patří mezi závažné poruchy řeči, jejichž důsledky mohou jedince výrazně hendikepovat. Kromě běžné logopedické péče se objevují i různé alternativní metody, mezi které patří i skupinová léčba kurzovního charakteru s názvem Nová mluva. Cílem bakalářské práce je zhodnocení efektu této metody z pohledu dvou absolventů. Metody: Hlavní použitá metoda byla explorativní (dotazovací). Pro případovou studii byli osloveni 2 absolventi kurzu Nová mluva (žena - 26 let, muž - 19 let), s nimiž byl veden individuální rozhovor složený ze čtrnácti otázek. Výsledky: Na základě analýzy rozhovorů je možné konstatovat, že při dodržování pravidel metody Nová mluva, vnímají absolventi této metody subjektivně významné zlepšení řeči s důsledky v sociální i psychické oblasti. Zlepšení v oblasti socializace pozorujeme na základě skutečnosti, že jsou absolventi nyní schopni mluvit v jakýchkoli podmínkách a že vnímají rozšíření pracovních možností. Jako méně viditelné vnímají zlepšení v oblasti psychické. Je vhodné dále pracovat na zvýšení sebedůvěry a psychické odolnosti. Klíčová slova: poruchy řeči, balbuties, skupinová terapie
|
|
|
Logopedická intervence z pohledu rodičů dětí s NKS
Kučerová, Kamila ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Logopedická intervence z pohledu rodičů dětí s NKS" je zaměřena na problematiku logopedické intervence poskytované dětem s NKS v perspektivě dvou období - před vypuknutím pandemie COVID-19, před březnem 2020, a během pandemie, do léta roku 2021. Teoretická část práce nabízí přehled základní terminologie, vymezení profese logopeda a resortů, ve kterých působí, logopedické intervence a jejích proměn v období pandemie. Praktická část přináší dokumentaci původního výzkumu s cílem postihnout situaci v poskytování logopedické intervence a její proměny, a to z pohledu rodičů dětí s NKS. Pro tyto účely byl navržen kvantitativní výzkumný design realizovaný prostřednictvím dotazníkového šetření. Výpovědi respondentů, rodičů dětí s NKS (n = 55), byly zpracovány pomocí deskriptivních a inferenčních statistik. Výsledky poukazují mimo jiné na pokles reportovaného logopedického pokroku v období pandemie, ale také na pozitivní vztah mezi reportovanou mírou spolupráce dítěte s logopedem a logopedickým pokrokem dítěte. V závěru práce jsou dosažené výsledky interpretovány a podrobně diskutovány. KLÍČOVÁ SLOVA logopedická intervence, pandemie, COVID-19, narušená komunikační schopnost, rodiče
|
|
|
Nucené změny laterality v dětském věku a jejich vliv na celkový rozvoj osobnosti
Ťupová, Tereza ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce představuje problematiku laterality, v rámci výzkumného šetření je kladen důraz na analýzu laterality u šesti dospělých osob, u nichž v dětství došlo k přeučování levorukosti. Teoretická část práce popisuje vývoj laterality a její druhy, stupně, typy i diagnostika. Dále je zde popsán historický přístup k levorukosti od doby kamenné až po současnost. Diplomová práce je zaměřena na nucené změny laterality v dětském věku a jejich vliv na celkový rozvoj osobnosti. Na důsledky těchto změn bylo prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření testováno šest dospělých respondentů, tři muži a tři ženy ve věkovém rozmezí třicet osm až sedmdesát dva let. Dopady změny laterality byly sledovány v oblasti řečového projevu, psychiky, stavu laterality, čtení a psaného projevu. Cílem práce bylo popsat obtíže, které se mohou kvůli nucené změně laterality projevit, zjistit, zda se s nimi museli respondenti v dětství potýkat, a odhalit jejich případné přetrvání do dospělosti. Všichni respondenti prošli testem laterality a na jeho základě byl určen její typ, což bylo dílčím cílem práce. U každého z testovaných jedinců se v průběhu testování projevily či byly při rozhovorech popsány obtíže spojené s nucenými změnami laterality v dětském věku.
|
|
|
Hodnocení efektu metody Nová mluva v léčbě koktavosti
Vlasáková, Jana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název práce: Hodnocení efektu metody Nová mluva v léčbě koktavosti Cíl: Koktavost patří mezi závažné poruchy řeči, jejichž důsledky mohou jedince výrazně hendikepovat. Kromě běžné logopedické péče se objevují i různé alternativní metody, mezi které patří i skupinová léčba kurzovního charakteru s názvem Nová mluva. Cílem bakalářské práce je zhodnocení efektu této metody z pohledu dvou absolventů. Metody: Hlavní použitá metoda byla explorativní (dotazovací). Pro případovou studii byli osloveni 2 absolventi kurzu Nová mluva (žena - 26 let, muž - 19 let), s nimiž byl veden individuální rozhovor složený ze čtrnácti otázek. Výsledky: Na základě analýzy rozhovorů je možné konstatovat, že při dodržování pravidel metody Nová mluva, vnímají absolventi této metody subjektivně významné zlepšení řeči s důsledky v sociální i psychické oblasti. Zlepšení v oblasti socializace pozorujeme na základě skutečnosti, že jsou absolventi nyní schopni mluvit v jakýchkoli podmínkách a že vnímají rozšíření pracovních možností. Jako méně viditelné vnímají zlepšení v oblasti psychické. Je vhodné dále pracovat na zvýšení sebedůvěry a psychické odolnosti. Klíčová slova: poruchy řeči, balbuties, skupinová terapie
|
|
|
Aktuální logopedické přístupy k dětem s Downovým syndromem
Blažková, Markéta ; Kopečný, Petr (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce pojednává o konkrétních terapeutických metodách a technikách, které lze využívat v rámci logopedické péče u dětí s Downovým syndromem, u kterých se vyskytují symptomatické poruchy řeči. Práce obsahuje kompletní terminologické vymezení Downova syndromu od etiologie, diagnostiky až po detailní zpracování terapeutických metod. Práce obsahuje doplňující terapie, které přispívají k celkovému rozvoji komunikačních schopností dítěte. Hlavním cílem je analýza logopedické terapie. Tato práce může být inspirací pro logopedy, rodiče, pečující osoby, učitelky v MŠ a ZŠ, kteří s dětmi s Downovým syndromem pracují a chtějí přispět ke zlepšení komunikačních schopností těchto dětí. Diplomová práce může být východiskem pro další studie vědeckého charakteru, které se zabývají stejnou problematikou. KLÍČOVÁ SLOVA: Downův syndrom, vývoj komunikačních schopností, narušení komunikačních schopností, logopedická terapie, terapeutické metody a techniky, orofaciální stimulace, myofunkční terapie, doplňující terapie, případové studie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití dramaterapie u jedince s mentálním postižením
Filipková, Žaneta ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá v první teoretické části mentální retardací, jejím vymezením, klasifikací a etiologií. Zdůrazňuje význam výchovy u dítěte s lehkým mentálním znevýhodněním v mladším školním věku, kterou lze uplatňovat ve formě terapeuticko- formativních intervencí. V druhé teoretické části se věnuje poznatkům z oboru dramaterapie spadající do terapeuticko-formativních přístupů, které jsou známy pod pojmem expresivní terapie. Poukazuje na možnosti aplikovatelnosti dramaterapeutických technik a cvičení v problematice týkající se dětí s lehkým mentálním znevýhodněním. Třetí část se zaměřuje na návrh dramaterapeutického programu pro děti s lehkou mentální retardací, jehož přínosem je rozvoj verbální a neverbální komunikace. Jedná se o prezentaci deseti lekcí dramaterapeutického programu zaměřeného na prevenci v oblasti komunikace.
|
host ::
RSS.